• Pavel Kohout

Až bitcoin ovládne svět

Existují různé důvody, proč lidé kupují bitcoin. Některým imponuje omezený počet bitcoinů a nemožnost zvýšit jeho peněžní zásobu libovolně, jak to činí centrální banky. Jiní oceňují decentralizaci bitcoinu. Další vítají možnost „vystoupit ze systému“, opustit zkažený a zkorumpovaný svět centrálních a komerčních bank a především vnucených, inflačních peněz (fiat money). A pak jsou zde ti, kterým se líbí elegance technického řešení bitcoinové sítě.


Všechny tyto důvody jsou ovšem v nejlepším případě zástupné, v horším úplně fiktivní. Například o nějaké technické eleganci nemůže být ani řeč vzhledem k neúnosně dlouhé době trvání transakcí a také k energetické náročnosti. K ní několik údajů.



Bitcoin jako parní stroj


V době své největší slávy, v roce 2021, bitcoin spotřeboval necelých 105 terawatthodin (zdroj: Cambridge Bitcoin Electricity Consumption Index). To je bezmála tolik, kolik spotřebovalo Nizozemsko a o něco více, než činila spotřeba Filipín nebo Kazachstánu. Případně kombinovaná spotřeba Česka a Slovenska, eventálně Rakouska a Maďarska. Anebo, ještě jinak vyjádřeno, trojnásobek roční spotřeby Dánska. (Všechny údaje za rok 2019.)


Připomeňme, že celková hodnota transakcí v bitcoinu představuje asi 0,5 procenta hodnoty transakcí na světových devizových trzích. Podíl bitcoinových transakcí v reálné ekonomice (platby za zboží a služby) je ještě mnohem menší, a to velmi podstatně. Aby bitcoin měl vůbec nějaký nezanedbatelný globální makroekonomický význam, musel by objem transakcí vzrůst minimálně dvacetinásobně. (Dvacetinásobek je přitom velmi nízký odhad, který bere v úvahu jen devizový trh, nikoli platby za zboží a služby.)


Tím by se ovšem spotřeba energie bitcoinu dostala na polovinu roční spotřeby Spojených států amerických. Možná si umíte něco takového představit; já ne. Dobrá, dejme tomu, že část energie by uspořil nový systém Lightning Network, ale určitě by nešlo o nadpoloviční většinu.


Vzdálená budoucnost bitcoinu. Thomas Cole, olejomalba, simulováno umělou inteligencí DALL-E 2


Z energetického hlediska je bitcoin méně elegantní než parní stroj. Nikoli ten Wattův, ale původní, Newcomenův stroj s účinností kolem 0,5 procenta. I ten byl svého času používán, byl však nahrazen Wattovým strojem, jehož účinnost je o desítkový řád lepší.


Pokud by spotřeba energie vzrostla nad určitou mez, je jisté, že bitcoin by se (zaslouženě) stal vděčným terčem politiků, a to nikoli pouze těch environmentálně zaměřených. Voličům leží na srdci ceny energií nesrovnatelně více než bitcoin. Bitcoinové „burzy“ by se dostaly mimo zákon, konverze bitcoinu za fiat money by se stala nemožnou. Samotný bitcoin zakázat nelze, avšak vstupy a výstupy ze systému ano.


Argumenty skalních fanoušků bitcoinu ohledně spotřeby energie jsou čistě úsměvné. „Ale vždyť tradiční bankovní systém spotřebuje také mnoho energie,“ slýcháme nejčastěji. Drazí fanoušci, naučte se počítat alespoň na úrovni desítkových řádů.


Neplatí ani argument, že bitcoinové transakce jsou anonymní a úřady nesledovatelné. Přesvědčili se o tom dost nepříjemným způsobem Ilya Lichtenstein a jeho manželka Heather Morganová, v současné době obvinění z praní špinavých peněz a daňových úniků. Ve skutečnosti je bitcoin stejně dobře sledovatelný jako fiat money. Digitální stopa je nesmazatelná.


Skutečný důvod, proč lidé kupují bitcoin, je však v naprosté většině případů zcela triviální: touha rychle zbohatnout. Get rich quick. Kupte něco, co ještě není tak úplně bomba, ale za pár let zaručeně bude. Zbohatnete a už nebudete muset pracovat.


Bitcoin: Celková spotřeba elektřiny

Zdroj: ccaf.io


V této souvislosti je namístě jediný vskutku platný argument ve prospěch bitcoinu: jeho předem omezená zásoba. Maximální počet bitcoinů je předem dán a nebude možné jej jakkoli zvýšit. Bitcoin je ze své samotné podstaty antiinflační měna. Žádný masový tisk peněz s účelem rozpustit státní dluh se v bitcoinovém světě odehrávat prostě nemůže.


Jenže i tento argument má zásadní trhliny.



Akcie bez zisků, perpetuita bez kuponů


Především je tu podstata bitcoinu jakožto aktiva, které nenese žádné úroky ani dividendy. Ano, můžete bitcoin půjčit na úrok, jenže pak nesete kreditní riziko dlužníka—kterým může být například FTX. Neexistuje však žádná bezriziková úroková míra jako u tradičních měn.


Bitcoin se proto v praxi chová jako růstová akcie bez zisků a bez dividend (a bez jakékoli naděje na zisky či dividendy v budoucnosti), eventuálně jako dluhopis s nulovým kuponem a nekonečnou dobou splatnosti. V praxi by se nenašel nikdo tak pošetilý, aby investoval své těžce nabyté peníze do perpetuity s nulovým kuponem: z ekonomického hlediska jde o nesmysl příliš očividný, než aby našel nějaké zájemce. Zabalte však tento nesmysl do technického žargonu a získáte miliony oddaných stoupenců.


Svůj údajný význam ochrany před inflací měl bitcoin možnost dokázat během inflačních let 2021-2022. Akciové indexy padaly, dluhopisy rovněž. Co dělal bitcoin? Padal ještě rychleji než tyto tradiční investice. Proč? Inu zkrátka proto, že se v praxi chová přesně v souladu s finanční teorií: jako růstová akcie bez zisků a bez dividend (a bez naděje na zisky či dividendy v budoucnosti), eventuálně jako dluhopis s nulovým kuponem a nekonečnou dobou splatnosti.


Ani nárůst počtu uživatelů o desítkový řád nebo dva na tom nic nezmění. Jde o princip fungování vyplývající z triviální investiční matematiky. Tento princip nelze „okecat“ nebo ošálit nějakým softwarovým trikem. Bitcoin se možná zotaví z nedávného poklesu, možná dokonce dosáhne dalšího historického maxima, ale jednou přijde další inflační šok a jeho cena bude opět padat o desítky procent. Vždy poblíž vrcholu budou kupovat „kavky“, nezkušení investoři, kterých je většina. Podle nového průzkumu Banky pro mezinárodní platby (BIS), přibližně 73 až 81 procent nových investorů koupilo bitcoin v době jeho růstu a následně přišlo o peníze. BIS zkoumala údaje za léta 2015 až 2022 z 95 zemí. Zjistila, že přibližně 81 % drobných investorů v současné době prodělává.


Nadějné vyhlídky. Thomas Cole, olejomalba, simulováno umělou inteligencí DALL-E 2


Ideální scénář


Uvažme nyní optimistický scénář. Lidstvo během příštího roku objeví technicky schůdný proces řízení termojaderné fúze a všechny energetické starosti budou vyřešeny. Elektřina bude skoro zadarmo. Zároveň se ukáže, že Lightning Network zrychlí většinu transakcí na úroveň běžných platebních karet (nebo i lepší). Znamená to, že všechny potíže jsou pryč?


Uvažujme dále. Bitcoin bude užíván miliardami lidí po celém světě. Vznikne nový bankovní sektor. Bitcoinové banky budou přijímat vklady, poskytovat úvěry, emitovat dluhopisy a akcie denominované v bitcoinu. Vzniknou pokladniční poukázky a směnky, které nakonec budou plnit roli dnešních bankovek—i ty původně vznikly ze směnek na zlato.


Otázka pro studenty úvodního kursu financí a bankovnictví: co se stane s bitcoinovou peněžní zásobou?


Ačkoli peněžní báze poroste stále pomaleji a nakonec, po roce 2140, zůstane neměnná, bitcoinové peněžní agregáty M1, M2 a M3 porostou i nadále, a to rychlostí, kterou nelze předem odhadnout. Proč?


Protože peníze nevznikají pouze „tištěním“ (u tradičních měn) anebo „těžbou“ (u bitcoinu), ale kontinuálně v procesu půjčování peněz mezi bankami. V USA se během let 1980 až 2008 podíl „bankovních“ peněz k peněžní bázi pohyboval v rozmezí 7,6 až 11,7. Nyní, zhruba 14 let po Velké finanční krizi, je tento poměr zhruba na čtyřnásobku—nikoli díky poklesu objemu „bankovních“ peněz, ale kvůli expanzi peněžní báze.


Jelikož v bankovním systému bez centrální banky a bez regulace nelze ovlivňovat růst peněžní zásoby, je docela dobře možné, že globální bitcoinový finanční systém bude nakonec generovat inflaci stejnou nebo ještě vyšší, než na jakou jsme byli zvyklí u tradičních měn. Vychvalovaná stabilita bitcoinové peněžní báze nemusí být příliš významná.


Nejlepší nakonec. Jednou v budoucnosti nevyhnutelně nastane situace, že některá systémově důležitá bitcoinová banka přestane být solventní. Záhy budou následovat další. A ještě další. Co se stane v peněžním systému bez centrální banky, která v nejhorších případech plní roli věřitele poslední instance? Vygooglujte si klíčová slova „financial crisis 1873“.


V nejhorších chvílích globální finanční krize se vláda největší světové ekonomiky (což tou dobou již nemusí nutně být USA) rozhodne, že zruší bitcoinové krytí měny a zavede centrální banku. Ostatní vlády budou následovat—a octneme se zpátky na políčku číslo jedna.


Ale to je vize velmi vzdálené budoucnosti. Nejprve tu řízenou termojadernou fúzi, pěkně prosím.


Pavel Kohout


PS: Investujte tam, kde je skutečná hodnota. Fond Algorithmic SICAV Real Estate.



780 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše