Nikdo nedokáže s úplnou jistotou a dokonalou přesností určit, kdy akcie budou stoupat nebo klesat. Můžeme však s použitelnou pravděpodobností stanovit, kdy akcie jsou relativně levné nebo relativně drahé a zařídit se podle toho.

V průběhu času ceny akcií rostou. Platí to alespoň pro normální ekonomiku, která není zmítána revolucemi, občanskou válkou, znárodňováním, těžkou korupcí nebo podobnými zhoubnými jevy. Americká ekonomika, navzdory všem svým nedostatkům, splňuje všechna podobná kritéria, což je důvod, proč jsme americký akciový trh zvolili za základ naší strategie. Proč americké akcie dlouhodobě rostou?

Stručná odpověď: protože rostou zisky. A proč rostou zisky? Protože v ekonomice dlouhodobě přibývá peněz. Peněžní expanze je jedním z nejspolehlivějších ekonomických jevů. Na rozdíl od většiny jiných veličin s ní lze počítat a do značné míry je možné ji dokonce předpovídat. Je téměř nezávislá na osobě prezidenta i na politickém složení Kongresu. Dokonce ani měnová politika Federálního rezervního systému, která tolik fascinuje ekonomy a analytiky, není tak důležitá. Až na nepatrné výjimky, likvidní peněžní zásoba Spojených států amerických od konce druhé světové války nepřetržitě rostla, a to průměrným ročním tempem 7 až 8 procent.

O peněžní zásobě se píše v každé učebnici makroekonomie nebo financí. Rovněž každá učebnice obsahuje kapitolu o kvantitativní teorii peněz, z níž vyplývá, že růst peněžní zásoby je hnací silou inflace spotřebitelských cen. Co se již běžně nepíše, je skutečnost, že peněžní zásoba je též dlouhodobým motorem růstu cen akcií.

Lze vypočítat, kdy jsou akcie v poměru k peněžní zásobě relativně levné a kdy drahé. To však ještě nestačí: aby na základě tohoto poměru bylo možné vytvořit funkční investiční strategii, je nutné vzít v úvahu další proměnné. Jde především o stav bankovnictví, objemy poskytovaných úvěrů, riziko akciového trhu a tvar výnosové křivky federálních dluhopisů. 

Tyto vstupní proměnné jsou algoritmem zpracovány a výsledkem je doporučení: investovat či neinvestovat. Změna investiční strategie nastává velmi zřídkakdy, jde o nízkofrekvenční obchodování. Algoritmus nereaguje na změny podmínek příliš často: vyprodává akcie jen tehdy, pokud finanční a ekonomická situace vypadá skutečně zle a hrozí riziko několikaletého klesajícího („medvědího“) trhu.