Proč investovat algoritmicky

Algoritmus znamená pravidla a pravidla znamenají disciplínu. Jsou-li dodržována důsledně, pravidla jsou schopna odfiltrovat z rozhodování lidský faktor, největší příčinu neúspěchu při investování. Člověk má tendenci podléhat každé nové informaci z ekonomiky nebo z finančních trhů. Přitom nedokáže posuzovat tyto informace nestranně, bez emocí, bez toho, aby do výsledků analýzy promítal svá přání. 

 

Historie našich algoritmů sahá do května 2009. Akciové trhy se rychle zotavovaly z Velké finanční krize, ale pochybnosti zůstávaly: je to doopravdy? Není to jen bezvýznamný záchvěv před dalším drtivým propadem indexu?

 

Situace vyžadovala hodnotící nástroj, který by fungoval podstatně lépe než indikátory, které jsou známé z učebnic a které ve skutečnosti nefungují. Takový nástroj jsme objevili a rozvinuli do podoby současných vyspělých algoritmů.

Na jaře 2009 náš první indikátor správně ukázal, že akciový trh byl velmi hluboce podhodnocený. Správně identifikoval i dosažení rovnovážné hodnoty v létě 2017. Rovněž v roce 2018 dokázal včas varovat před významným tržním poklesem. Začátkem roku 2020 opět správně varoval před nadhodnoceným trhem, ale zanedlouho dokázal zmírnit dopad koronavirové paniky během února a března.

Ale jak to funguje?

jak investovat algoritmicky 31 10 2021.doc.jpg

Co vidíte: graf indexu Wilshire 5000 od dubna 1982 do července 2020. Graf je zbarven intuitivně: červené plochy ukazují období nadhodnoceného trhu, zelené doby levného trhu. Modrá (nebo obecně tmavá) barva je vyhrazena pro trh, který je nadhodnocen z fundamentálních důvodů (nadprůměrně vysoké podnikové zisky), obvykle ovšem následované červenou barvou.

 

Světle modrá linie ukazuje rovnováhu. Jinými slovy, hodnotu akciového indexu, jaká by platila po odečtení všech vedlejších a dočasných  faktorů. Můžeme si povšimnout, že skutečný tržní index má tendenci být přitahován k rovnováze: padá, když je nadhodnocen, zotavuje se, když spadne příliš hluboko. 

 

Toto je klíč ke správnému časování trhu. Náš indikátor signalizoval, že trh byl v květnu 2007 velmi levný – a kromě toho jsme během několika následujících let nepotřebovali vědět prakticky nic. V létě 2017 trh dosáhl rovnovážné hodnoty. V únoru 2020 jsme věděli, že trh je poměrně seriózně nadhodnocený. Opět jsme nepotřebovali vědět více. Jaké další informace potřebujete, když víte, že trh je o 30 procent dražší, než by měl být?

 

Samotný hodnotící indikátor, ačkoli je vysoce spolehlivý, ale sám nestačí pro vybudování obchodního algoritmu. Je zapotřebí dalších čísel pro potvrzení, že trh je skutečně dostatečně nadhodnocený pro prodej nebo levný pro nákup. Nezapomínejme, že nadhodnocený trh může být ještě mnohem nadhodnocenější a naopak.

 

Úmyslně ignorujeme ty nejvíce diskutované ekonomické ukazatele: HDP, index spotřebitelských cen, obchodní a platební bilance, statistiky zaměstnanosti, průmyslové produkce a veškeré „pocitové“ indexy, které nesou z našeho hlediska nulovou informaci. Jsou většinou publikovány s příliš velkým zpožděním, než aby mohly být užitečné pro akciového investora.

 

Z celkového počtu 766 000 amerických a mezinárodních finančních a ekonomických časových řad ze 100 zdrojů publikovaných databází FRED (udržovanou Federální rezervní bankou v St. Louis) byla jen hrstka pozitivně testována jako skutečně užitečná pro naše účely. S použitím uvedených vstupů lze postavit algoritmus, který je schopen říci, kdy koupit a kdy prodat akcie. Nic podobného nenajdete v žádné učebnici.