Během září (a částečně i října a listopadu) byl americký akciový trh setrvale stresován vyjádřeními politiků, analytiků a žurnalistů, kteří v drtivé většině očekávali setrvale vysokou inflaci. Hovořilo se o opakování 70. let, kdy vysoké úrokové sazby drtily ceny akcií do té míry, že se koncem dekády hovořilo o "smrti akcií".
Tento scénář se nyní neopakuje. Naopak, jak jsme již v září uváděli, dochází k postupné dezinflaci. Přísná měnová politika Federálního rezervního systému funguje, a to dokonce lépe, než většina pozorovatelů čekala.
1. Finanční trh očekává pokles inflace během nejbližších 12 měsíců
Následující graf ukazuje očekávání poklesu inflace na základě inflačních swapů a dalších obchodovaných cenných papírů. Trhy indikují očekávaný pokles inflace v USA na 2,00 procenta během následujících 12 měsíců. (Když jsme psali o budoucí dezinflaci 10. září, trh očekával 2,71 procenta.)
Zdroj: theice.com
2. Pokles inflace se již odehrává
Následující graf zobrazuje alternativní míru inflace podle serveru Truflation.com podle posledních údajů. Truflation je možná jediná alternativní míra inflace, která má nějakou informační hodnotu. Jiné (zejména ShadowStats) jsou podvod. Výhodou je takřka nepřetržitá aktualizace a dosti rozumná metodika. Nevýhodou je krátká historie.
Americká inflace podle této statistiky kulminovala v březnu, od té doby její míra zvolna klesá. Dne 9. září dosahovala inflace podle Truflation.com hodnoty 8.88 %, zatímco začátkem prosince hodnoty 6,35 %.
3. V USA probíhá peněžní deflace
Peněžní restrikce probíhá a nese výsledky. Následující graf neukazuje žádný dramatický zvrat; nicméně již jen celkem nepatrný pokles objemu peněžní zásoby znamená, že americká měnová politika je nejpřísnější od roku 1995.
Peněžní deflace má s jistým zpožděním dopad na cenovou inflaci. Projevilo se to například 10. listopadu po uveřejnění zpráv o nečekaně nízké inflace za měsíc říjen. Akciové trhy, které čekaly zlé zprávy (protože většina ekonomů ignoruje význam peněžní zásoby) oslavily tuto noviny mimořádným růstem. (Naopak dolar oslabil, což je přirozená reakce na očekávání poklesu úrokových sazeb.)
4. Růst spotřebitelských cen zpomaluje i podle oficiálních údajů
Všichni sledují ostřížím zrakem výkyvy indexu spotřebitelských cen (CPI). To je však až druhý nebo možná spíše třetí nejdůležitější cenový index. První místo patří deflátoru osobní spotřeby očištěnému o ceny potraviny a energií (Personal Consumption Expenditures Price Index Excluding Food and Energy). Proč je tak důležitý? Protože to je ten cenový index, který primárně vstupuje do rozhodování FOMC o úrokových sazbách. Jeho vývoj je tedy prioritně důležitý.
A jak se tedy vyvíjí americká inflace podle tohoto super důležitého indexu? Během období červenec až říjen dosahovala inflace PCE bez potravin a energií hodnoty 3,94 % v ročním přepočtu. Pokud nás zajímá inflace za poslední dostupný měsíc (tj. říjen), pak říjnová anualizovaná hodnota činila 2,66 %.
A jak vypadala kompletní inflace PCE, tedy se započtením cen potravin a energií? V anualizovaném vyjádření za poslední čtyři měsíce to bylo 2,54 %. V anualizovaném vyjádření za říjen pak 4,10 %.
Můžeme diskutovat, která z uvedených hodnot je ta "nejsprávnější", ale v každém případě se již nebavíme o inflaci ve výši kolem osmi procent ročně nebo dokonce o inflaci dvojciferné.
Kromě toho, během příštích měsíců se základna pro meziroční inflaci (údaj, který je ze své podstaty metodicky vadný, ale je tak populární, že jej nelze ignorovat) bude postupně zvyšovat a inflace ve vyjádření "year-on-year" tak bude vycházet postupně stle nižší.
Závěr
Během listopadu došlo na akciových trzích ke zlomu. Zatímco doposud bývaly novinky ohledně inflace a úrokových sazeb příčinou paniky, během minulého měsíce se naopak staly původcem obnoveného tržního optimismu. Dokonce i projev předsedy Rady Guvernérů FOMC Jeremyho Powella 30. září, který byl očekáván s obavami, se stal impulsem k růstu akciových indexů.
Stále platí — a stále více se potvrzuje — naše tvrzení ze září, že v pohybu jsou mocné antiinflační mechanismy. Neprobíhá žádné "roztáčení cenové spirály", o němž fantazírovali katastrofičtí scénáristé.
Změna peněžních agregátů se do cen promítá se zpožděním 6 až 12 měsíců. Přísná měnová restrikce začala v dubnu 2022. Její výsledky se projevují. Naplno se promítnou do cenové inflace během března 2023. Platí to pro USA a v menší míře i pro eurozónu, neboť měnová politika Evropské centrální banky není restriktivní.
Pokud jde o inflaci taženou růstem cen energií, neprožíváme reprízu ani remake 70. let. Tehdy byla inflace vysoká především z jiných důvodů.
A jak vydělat na klesající inflaci? Investujte s námi do fondu Algorithmic SICAV Real Estate, kde je stále šance vstoupit se sníženým vstupním poplatkem.