Jaké vyhlídky má česká ekonomika do roku 2023? Bohužel to nevypadá nijak skvěle.
Windfall Tax neboli daň z „nadměrných“ zisků: je velkou otázkou, kolik se díky této dani podaří státu vybrat. Naopak je celkem jasné, jaký vliv bude mít na český kapitálový trh. Zničující. WFT ničí hodnotu očekávání, zavádí prvek nejistoty, který navíc bude mít dlouhodobý charakter. Zdravá ekonomika střední velikosti se neobejde bez funkčního kapitálového trhu. Pokud tvrdíte opak, ukažte jen jeden protipříklad. Nenajdete ho celém světě.
Ještě zhoubněji vypadají plány na znárodnění energetického gigantu ČEZ. Samozřejmě, tato akce by neproběhla bez náhrady akcionářům, ale je otázka, z čeho tato kompenzace bude placena. Uvážíme-li naprostou amatérskou neschopnost českých politiků (vládních i opozičních) chápat kapitálový trh, můžeme očekávat jen špatné a ještě horší scénáře.
Je-li řeč o kapitálovém trhu, nelze opominout trh státních dluhopisů. Výnosy do doby splatnosti stále rostou, což znamená zvýšený nápor na dluhovou službu, až bude třeba emitovat nové dluhopisy.
Při dosavadním vývoji inflace nelze bohužel čekat rychlou dezinflaci a pokles sazeb (na rozdíl od USA, kde dezinflaci již probíhá a dluhopisový trh se již uklidnil.)
Ještě k dezinflaci v USA: meziměsíční růst cen se od léta ustálil na přijatelných hodnotách, k dezinflaci dochází přirozenou cestou, jak se meziroční inflace postupně počítá ze stále vyšších základů z doby před 12 měsíci. V české ekonomice se na nic podobného zatím nemůžeme spoléhat. Rovněž se ukazuje, že americká restriktivní politika funguje, a to velice dobře, s rychlejší odezvou, než bývá obvyklé.
Nelze přitom tvrdit, že by politika ČNB byla příliš měkká. Propad tvorby hypoték (o neuvěřitelných 82 procent meziročně) a zamrznutí realitního trhu je dokladem, že vyšší úrokové sazby skutečně fungují. Kromě toho procházíme první peněžní deflací (měřeno agregátem M1) od doby finanční a bankovní krize v letech 1997-1998.
Ilustrační fotografie Pavel Kohout
Česká inflace je z větší části ovlivněna růstem cen vstupů, zejména energetických komodit. S tím centrální banka nic nezmůže, i kdyby poslechla argumenty „jestřábů“ a zvýšila základní sazby třeba na 20 procent nebo více. Výsledkem by byla velmi seriózní recese (pamatujete na „blbou náladu“ konce 90. let?), přičemž dopad na inflaci by byl nejistý.
Extrémně vysoké sazby koncem 90. let sice inflaci „vyléčily“, je však namístě otázka, zdali skutečnou příčinou tehdejší dezinflace nebylo spíše zavedení plovoucího kursu koruny, které odstranilo příliv spekulativních peněz sázejících (do května 1997) na pevný kurs koruny společně s úrokovým diferenciálem.
V horizontu následujících let lze očekávat další útlum zdrojů elektrické energie v rámci EU: postupně budou z politických důvodů zavírány tepelné i jaderné elektrárny, přičemž jejich nahrazení OZE je vysoce nejisté. Přesně řečeno, z politického hlediska je jisté, ovšem z technického hlediska zůstává provedení tohoto plánu záhadou. To vše při plánovaném masivním nástupu elektromobility. Za takovýchto okolností je těžko představitelný nejen pokles cen elektrické energie, ale i samotné hladké fungování ekonomik většiny členských států EU.
Celkové vyhlídky nejsou příliš radostné. Úmyslně se navíc vyhýbám tématu českých prezidentských voleb, které samy o sobě žádný zvrat v hospodářské politice nepřinesou, avšak vzhledem k pravomocím prezidenta ohledně jmenování členů rady ČNB a Ústavního soudu mohou mít dlouhodobé důsledky.
Neprovádím žádné kvantifikace předpovědí HDP, inflace nebo nezaměstnanosti, protože jsem hluboce přesvědčen o nesmyslnosti podobných prognóz v prostředí malé otevřené ekonomiky vystavené značným politickým a regulatorním rizikům.
Pavel Kohout
pavel.kohout@algorithmic-sicav.cz
Přijde vám český kapitálový trh příliš riskantní pro investice? Ano, nám také. Proto zde jsou podfondy Algorithmic SICAV High Tech a nově otevřený Algorithmic SICAV Real Estate. V tomto podfondu navíc nebudete platit zbytečné poplatky, neboť zakladatel se zavázal hradit náklady na správu až do výše 500 000 Kč!