top of page

SVB, Credit Suisse a měnová akrobacie

Obrázek autora: Pavel KohoutPavel Kohout

Až do 9. března 2023 vypadaly makroekonomické ukazatele a stav financí vyspělého světa celkem přijatelně. Inflace sice stále trápila řadu zemí, ale byla pomalu na ústupu. Hrubý domácí produkt rostl přijatelným tempem, nezaměstnanost zůstávala nízká. Akciové trhy se už konečně stabilizovaly. Ale hlavně, v první řadě, nehrozila žádná finanční krize.


Okolnosti se změnily 9. března a ještě více o týden později. Devátého března 2023 totiž zkrachovala kalifornská banka Silicon Valley Bank (SVB). Banka střední velikosti: objem jejích aktiv nepředstavoval ani 1 procento celkových aktiv amerického bankovního systému. Význam banky však dalece převyšoval její velikost — kvůli klientele, o jejímž složení napovídá její název. SVB byla vyhlášená jako banka kalifornských technologických startupů.


Proč SVB zkrachovala? Příčinou byly investice banky do „bezpečných“ dluhopisů společně s extrémně přísnou měnovou politikou spojenou se zvyšováním úrokových sazeb. I zdánlivě bezpečné dluhopisy totiž ztrácejí na ceně, pokud úrokové sazby rostou. Je to vztah daný s matematickou přesností na několik desetinných míst: vzrostou-li úrokové sazby o určité procento, ceny dluhopisů poklesnou náležitým, předem vypočitatelným způsobem.


SVB najednou zjistila, že nemá dost likvidity. Musela prodávat se ztrátou část portfolia dluhopisů. Tato zpráva způsobila run neboli vlnu masivních výběrů klientských vkladů. Něco takového nepřežije žádná banka, rozhodně ne bez pomoci.


Díky bleskové akci FDIC (Federal Deposit Insurance Corporation, Federální pojišťovny vkladů) a Federálního rezervního systému se podařilo zasáhnout relativně včas. SVB sice zkrachovala již v pátek 10. března, nedošlo však k dominovému efektu: nezkrachovala žádná další banka ani firma kvůli rizikové expozici na SVB.


Toto si alespoň svět myslel ještě v pondělí 13. března. Jenomže během následujícího týdne došlo k dramatickým událostem. Vystrašené trhy poslaly o desítky procent dolů akcie některých dalších bank. Nejvýznamnějším případem byla Credit Suisse, banka, jejíž pověst byla již z dřívější doby pošramocena různými skandály a ztrátami. Ačkoli Credit Suisse patrně nebyla ještě před několika dny sama o sobě ve stavu zralém na bankrot, panikařící klienty to nezajímalo. Musela zasahovat i centrální banka, v tomto případě Národní banka Švýcarska s mimořádným úvěrem ve výši 54 miliard dolarů. Příběh však v neděli večer 19. března gradoval, když Credit Suisse byla převzata konkurenční UBS za třetinovou hodnotu akcií ve srovnání s pátkem 17. března. V pondělí ráno evropské bankovní akcie vykazují těžké ztráty, protože trh má ještě daleko do klidového stavu.


Dále je třeba uvést ještě americkou First Republic, která se octla v ohrožení poté, co agentury Fitch a S&P snížily její rating. Na její záchranu se složilo jedenáct významných bank, které u ní deponovaly celkem 30 miliard dolarů. Ani tento příběh však ještě neskončil.


Podívejme se nyní na ohnisko problémů. Předseda Rady guvernérů Federálního rezervního systému Jerome Powell, vystudovaný právník a politolog (nikoli ekonom, nikoli finančník), se ve své funkci uvedl v roce 2018 jako „jestřáb“. Oznámil, že hodlá zásadně snížit bilanci americké centrální banky a pokračoval ve zvyšování úrokových sazeb. V roce 2019 však změnil názor a v covidovém roce 2020 stál za největší finanční expanzí Fedu, jakou statistiky vůbec zaznamenaly. Když potom během roku 2021 s překvapením zjistil, že nárůst uměle vytvořené peněžní zásoby o 27 až 30 procent vyvolal inflaci, zařadil obratem zpětný chod.


Od března 2022 začal Fed pod Powellovým předsednictvím brzdit. Nasadil pro změnu nejpřísnější měnovou politiku, jakou americké statistiky doposud zaznamenaly (ještě přísnější než Paul Volcker počátkem 80. let). Představme si, že jedeme automobilem rychlostí asi tak 200 kilometrů za hodinu a náhle prudce dupneme na brzdu. Pokud budeme mít s sebou něco křehkého, dopadne to špatně. A na palubě vozu zvaného finanční systém se nachází velmi křehký náklad: důvěra. Nyní se ukazuje, že tato důvěra je těžce poškozena.


Jerome Powell vstoupí do historie jako největší chaotik, který kdy řídil Federální rezervní systém. Jeho původní hlavní cíl — snížení bilanční sumy Fedu — je již nedosažitelný. Mimochodem, od začátku šlo o ryzí samoúčel. Objem bilance centrální banky není makroekonomicky důležitý: jsou to peněžní agregáty, které ovlivňují inflaci a finanční stabilitu. A právě ony kolísají pod Powellovou taktovkou zběsilým tempem. Arthur Burns předsedající Fedu v 70. letech si získal pověst inflačního centrálního bankéře, avšak byl v tomto počínání aspoň konzistentní. Powellova politika „brzda-plyn-brzda“ je ovšem něco nevídaného a neslýchaného.


Zdroj: Fred.StLouisFed.org

Potíže bank měly paradoxně příznivý dopad na akcie technologických společností a na index NASDAQ. Investoři totiž tuší brzký zvrat Powellovy momentálně extrémně přísné politiky do opačné polohy. Další nadějí poslední doby je rozvoj umělé inteligence, což je trend zásadního významu. Šance, že namísto finančně pologramotného právníka bude jednou Federálnímu rezervnímu systému předsedat umělá inteligence ve verzi GPT 4.0 nebo vyšší, je rozhodně optimistickou vizí.


Pavel Kohout

Algorithmic SICAV


psáno dopoledne 19. března, aktualizováno ráno 20. března



 
 

Comments


  • Facebook
  • Twitter
  • LinkedIn

UPOZORNĚNÍ

Fond je fondem kvalifikovaných investorů dle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, jeho akcionářem se může stát výhradně kvalifikovaný investor dle § 272 tohoto zákona. V případě investice v rozmezí 1 000 000 CZK až 125 000 EUR posuzuje vhodnost takové investice pro investora DELTA investiční společnost, a.s..

 

Investiční společnost jakožto obhospodařovatel a administrátor fondu upozorňuje, že návratnost ani výnos investice nejsou zaručeny. Hodnota investice do fondu (podfondu) může klesat i stoupat a návratnost původně investované částky není zaručena. Upozorňujeme, že předchozí výkonnost fondu (podfondu) ani odhadovaná výkonost v budoucnosti nezaručuje srovnatelnou či vyšší výkonnost v budoucím období. Před investičním rozhodnutím je nutné se seznámit se zněním statutu fondu (podfondu) a sdělením klíčových informací (KID). Pro získání těchto dokumentů kontaktujte DELTA Investiční společnost, a.s. na info@deltais.cz.

 

Investice do fondu (podfondu) je určena k dosažení výnosu při jejím střednědobém a dlouhodobém držení, a není proto vhodná ke krátkodobé investici. Investiční cíle se odráží v doporučeném investičním horizontu, jakož i v poplatcích a nákladech fondu (podfondu). Investice do fondu (podfondu) podléhají specifickým rizikům uvedeným ve statutu fondu (podfondu), která mohou ovlivnit výkonnost fondu i podfondu a tím hodnotu investice.

 

Tento dokument (stejně jako veškeré texty uveřejněné na těchto stránkách) je určen výhradně pro informační a propagační účely a není nabídkou či výzvou k investování, investičním doporučením, investiční radou ani analýzou investičních příležitostí. Text tohoto dokumentu nepředstavuje návrh na uzavření smlouvy či na její změnu ani přijetí případného návrhu. Text tohoto dokumentu není veřejným příslibem, použití ustanovení § 2884 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, o závazcích z právního jednání jedné osoby se vylučuje.   

Tento dokument (a další zde uvedené texty) a jeho obsah jsou důvěrné a nesmí být reprodukovány, distribuovány nebo postupovány přímo či nepřímo žádné jiné straně v celku ani po částech bez předchozího písemného souhlasu statutárního orgánu fondu.

©2022 by Algorithmic SICAV. Proudly created with Wix.com

bottom of page