top of page
  • Obrázek autoraPavel Kohout

Penzijní reforma: švédský model

Před téměř 21 lety, v červenci 2002, jsem jakožto analytik společnosti PPF napsal krátký materiál na téma potenciální české penzijní reformy. Protože tento materiál již dávno nemá důvěrný charakter, vyjímám z něho několik odstavců o švédském modelu penzijního systému: abychom věděli, oč jsme odkládáním reformy o desítky let v Česku přišli.


Stockholm, Norrmalm. Foto autor.


1. Švédský model

Reforma penzijního systému byla ve Švédsku provedena na přelomu 90. let a nového tisíciletí. Jde tedy o celkem novou záležitost. Důvody reformy byly stejné jako všude na světě: rostoucí počet důchodců a nižší porodnost. Předchozí švédský systém byl v principu stejný jako český, s tím rozdílem, že měl rezervní fond, do něhož byly investovány předchozí kumulované přebytky. Český průběžný systém žádnou rezervu nemá, za komunistů i za Klause se přebytky „rozpouštěly“ ve státním rozpočtu.


Nový švédský penzijní systém má následující základní rysy:

  • Částečná privatizace. Pracující mohou investovat 2,5 procentního bodu z celkem 18,5 % svých hrubých mezd, což je ve Švédsku podíl odvodů do penzijního systému (penzijní daň, v české terminologii sociální pojištění). Lidé si mohou vybrat mezi centrálním státním fondem a soukromými podílovými fondy – nebyly nově tvořeny žádné specializované penzijní fondy. Tato součást systému je tedy čistě „defined contribution“ na bázi variabilních anuit.

  • Fiktivní účty. Zbývající část důchodové daně financuje dramaticky restrukturalizovaný průběžný systém. Zaplacené prostředky se sčítají ve fiktivním účtu (notional account), jehož zůstatek při vstupu do penze je rozhodující pro výpočet výše důchodu. Jde vlastně o princip anuity s tím rozdílem, že ve střádací fázi anuity nejsou shromažďovány skutečné finanční prostředky, ve své výplatní fázi je anuita financována z průběžně vybraných důchodových daní. Jde vlastně o kombinaci fondového a průběžného systému. Tento systém nahradil původní způsob výpočtu výše důchodu založený na počtu odpracovaných let (ve Švédsku šlo o 15 let s nejvyšším platem) a výši platu.

  • Pružný věk odchodu do důchodu. Nový systém umožňuje odejít do důchodu v rozmezí 61 až 70 let, přičemž výše penzí jsou odstupňovány podle zásad pojistné matematiky. Standardní penze (100 % hodnoty doživotní anuitní renty odpovídající výši fiktivního účtu) je vyplácena při odchodu do penze ve věku 65 let. Při odchodu do penze v 61 letech činí důchod jen 72 % hodnoty, naopak při odchodu v 70 letech dostává důchodce 157 % „standardního“ důchodu.

  • Bezpečnostní síť pro chudé. Vláda zaručuje minimální penzi hrazenou z běžných daňových výnosů.

  • Systém přechodného období pro všechny generace. Současní důchodci a starší pracovníci budou dostávat penze podle starého programu. Pracovníci narození v rozmezí 1938-1953 budou „podléhat“ kombinaci obou systémů, mladších pracovníků se již starý systém nebude týkat.

Nový systém má následující výhody:

  • Rozpočtové úspory. Nový systém má být navzdory zdánlivě větší složitosti nákladově efektivnější. V budoucnosti má uchránit obyvatelstvo před zvyšováním daní a rozpočtovými deficity. Faktické snížení penzijní daně zvýší motivaci Švédů pracovat, pročež lze očekávat mírný růst zaměstnanosti.

  • Větší komfort. Pružný věk odchodu do důchodu vyjde vstříc všem skupinám občanů – zájemcům o předčasný důchod i těm, kteří mají v úmyslu setrvat v produktivním věku i po oficiálním důchodovém věku (65 let).

  • Vyšší příjem pro důchodce. Možnost soukromě investovat v průběhu pracovního života má umožnit Švédům využití výhod dlouhodobého investování. Pochopitelně, tato výhoda se projeví až v delším časovém horizontu.

Za zvláštní pozornost stojí pružný věk odchodu do důchodu, protože tento rys pravděpodobně převezme nová vláda. Nový systém je založen na následující funkční závislosti výše důchodu na důchodovém věku:


Zdroj: www.pension.gov.se


2. Možná česká verze švédského modelu

Nová česká vláda má velké sympatie ke švédskému sociálnímu modelu a několikrát již dala na vědomí, že hodlá jít švédskou cestou. Mimochodem, švédský model penzijní reformy se stal vzorem i pro Rusko. Když ovšem dva státy dělají penzijní reformu podle stejného modelu, výsledek není nikdy zcela totožný. Budoucí český model tedy bude mít významná „národní specifika“.

  • Pružný věk odchodu do důchodu je hlavní atrakcí nového švédského systému z hlediska ČSSD. Jde možná o prvořadý důvod, proč si ČSSD jako vzor bere právě Švédsko. Prosazení pružného důchodového věku by bylo pozitivní i z makroekonomického hlediska. Existuje ovšem riziko, že výše důchodů v závislosti na věku nebudou stanoveny korektně na základě pojistné matematiky, ale že budou ovlivněny „sociálními“ hledisky, aby se voliči ČSSD v předdůchodovém věku nezlobili.

  • Fiktivní účty. ČSSD o nich příliš nemluví a není jisté, zda budou zahrnuty do reformy. Nicméně v materiálu publikovaném na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz) je o nich přece jen alespoň stručná zmínka (hovoří se o nich jako o osobních účtech). Šlo by o významný krok směrem k prohloubení pojistného principu průběžného systému. (Podle posledních zpráv jsou odborní pracovníci MPSV jednoznačně pro jejich zavedení, avšak z technických a politických důvodů jde o „běh na dlouhou trať“.)

  • Částečná privatizace. Nic nesvědčí o tom, že by ČSSD prosazovala povinné nebo kvázipovinné spoření do fondů. (Ve Švédsku fakticky není fondový systém povinný, ale každý si raději spoří na vlastním účtu, než aby odváděl peníze do státního rozpočtu.)

  • Celkem vzato lze říci, že i kdyby se vládě podařilo implementovat byť i jen pružný věk odchodu do důchodu na rozumných pojistně matematických základech, stále by šlo u slušný úspěch, který by pomohl stabilizovat finanční situaci penzijního systému. Problémem ovšem zůstává obtížná politická průchodnost tohoto kroku, který by fakticky znamenal zvýšení základního důchodového věku.

Tolik stručně k reformě, která nebyla. Špidlově vládě se nakonec švédská reforma nelíbila, protože jí přišla příliš pravicová a málo solidární. Svoji roli také sehrála tradiční finanční negramotnost české politické scény napříč celým pravolevým spektrem.


Zde se mimochodem ukazuje rozdíl mezi vyspělou zemí (Švédsko) a mezi zemí zruinovanou desítkami let totality, která se stále nedokáže zařadit zpět do civilizace. Ve Švédsku i levice rozumí financím. V Česku je i pravice finančně negramotná.


Uplynula dvě desetiletí a švédský reformovaný systém hladce funguje, aniž by bylo třeba jej parametricky měnit. Penzijní fondy fungují a různé finanční krize se jich nijak zásadně nedotkly. Veřejnoprávní fond Sjunde AP Fonden (www.ap7.se) měl koncem roku 2021 ve správě v přepočtu přes 2 biliony (2000 miliard) Kč.


Zde je ještě pár vět vysvětlujících fungování jednotlivých pilířů systému. Poděkujme našim politikům, že nic podobného nemáme.


1. Důchod založený na příjmu

Hlavní složkou státního důchodového systému je důchod odvozený od příjmu. Je financován na základě průběžného financování. Příspěvková sazba činí 16 %, která je zachycena na fiktivních účtech. Důchodový věk je flexibilní a o důchod lze žádat nejdříve od 61 let věku.


Důchodový systém je nezávislý na státním rozpočtu a příspěvky na důchodové pojištění založené na příjmech jsou převáděny do rezervních fondů systému: prvního, druhého, třetího a čtvrtého fondu AP (národní důchodový fond). Každý fond dostává čtvrtinu příspěvků a odpovídá za čtvrtinu výplat důchodů. Automatické vyrovnávání znamená, že důchodový systém si sám reguluje své finance a vláda nemusí zasahovat zvyšováním příspěvků nebo si půjčovat peníze na financování důchodů.


2. Prémiový důchodový systém

Prémiový důchod je fondová část starobního důchodu vázaného na výdělek. Prémiový důchodový systém spravuje státní úřad pro prémiové důchody (PPM).


Do fondového důchodového systému se povinně odvádí 2,5 % z příjmu, který je předmětem důchodového zdanění. Peníze jsou ukládány na individuální investiční účty s možností individuální volby. Zaměstnanci si mohou vybrat, zda chtějí své pojistné investovat až do pěti fondů z více než 700 podílových fondů nabízených nezávislými správci fondů. Kromě toho vláda zřídila zvláštní investiční fond pro jednotlivce, kteří nechtějí sami rozhodovat o investicích; jejich příspěvky jsou automaticky investovány do fondu pro spoření pojistného, který spravuje Sedmý národní švédský penzijní fond (Sjunde AP Fonden, ve zkratce AP7). Jednotlivec může zvolený fond kdykoli bezplatně změnit. Prémiový důchod lze čerpat nejdříve v 61 letech.


Za fungování systému prémiových důchodů odpovídá Úřad pro prémiové důchody. Vybírá příspěvky a investuje je do individuálně zvolené investiční varianty; neexistuje tedy žádný vztah mezi jednotlivcem a správcem fondu.


Jakmile střadatel požádá o pobírání prémiového důchodu, je povinen se rozhodnout, zda si vybere fondové pojištění, nebo účet převede na tradiční pojistný plán. Tradiční pojištění zaručuje doživotní výplatu důchodu s pevnou sazbou.


3. Garantovaný důchod

Vedle příjmově podmíněného a prémiového důchodu poskytuje zaručený důchod, dávka testovaná na majetek, minimální důchod osobám starším 65 let s nízkým nebo žádným příjmem a alespoň 40 lety pobytu ve Švédsku. Je financován ze státního rozpočtu.

1 581 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Kommentare


bottom of page