top of page
  • Obrázek autoraPavel Kohout

Od inflace k deflaci

Inflace amerických spotřebitelských cen poklesla na meziroční úroveň 4,99 procenta. Ještě to zdaleka není ideální číslo, ale z nejhoršího je americká inflace venku. Dále bude v dohledné době následovat pokles, rychlejší či pomalejší. Dezinflace, možná dokonce deflace, bude hlavním tématem roku 2023, podobně jako o rok dříve byla hlavním tématem inflace.


Jak to můžeme vědět s takovou jistotou?


Růstu spotřebitelských cen (CPI) často předchází růst cen výrobců (PPI, Producer Price Index). Ne vždy, ale v případě velkých peněžních impulsů z let 2000-2022 tomu doposud tak bylo. Inflace podle PPI začala růst o několik měsíců dříve než PPI a naopak, začala klesat ještě v době, kdy inflace měřená CPI stále rostla.


Ilustrace: Rostoucí inflace. Fotografie upravená v systému Stable Diffusion. Autor P. Kohout


Podle údaje z března 2023 činil meziroční růst indexu PPI pouhých 2,79 procenta. Bylo by extrémně překvapivé, kdyby se růst CPI choval během budoucích měsíců zásadně odlišně.



Dezinflace bude zásadním tématem roku 2023, což vyplývá i z jiného ukazatele zásadního významu: peněžní zásoby.


Byl to obrovský peněžní impuls, který začal v březnu 2020 jakožto odezva na pandemii covidu, který stál za růstem inflace o rok až dva roky později. Impuls vrcholil v únoru 2021, kdy peněžní zásoba měřená agregátem M2 (na grafu červenou barvou) vzrostla meziročně téměř o 27 procent. Impuls však přetrvával s postupně klesající intenzitou. Růst peněžní zásoby se vrátil do normálu teprve někdy během léta 2022.


S postupným slábnutím peněžního impulsu jsme byli svědky postupného poklesu míry růstu spotřebitelských i výrobních cen. Pokles cenové inflace následoval s jistým zpožděním po poklesu peněžní inflace: z grafu můžeme vyčíst, že zpoždění mělo trvání velmi přibližně kolem jednoho roku.


Pokles cenové inflace v březnu 2023 je tedy reakcí na pokles peněžní inflace, ke kterému došlo v průběhu jara 2022. Připomeňme, že peněžní agregát M2 tehdy rostl tempem zhruba 8 až 10 procent meziročně.


Jaká bude asi cenová inflace za rok, když nyní agregát M2 klesá meziroční rychlostí 2,35 procenta? Navíc s klesajícím trendem: během příštího měsíců se monetární deflace patrně ještě zrychlí.


Co lze odvodit z americké finanční historie? Jak se chovaly spotřebitelské ceny, když objem peněz v ekonomice klesal?


Pečlivé americké statistiky nám mohou v tomto bodě pomoci jen částečně. Za celou dobu sledování peněžní zásoby podle moderní metodiky—tedy od roku 1959—nedošlo k meziročnímu poklesu M2 ani jednou v historii. Současnost je tedy unikátní.


Současná měnová politika Federálního rezervního systému je nejpřísnější v celé moderní historii, pravděpodobně počínaje rokem 1945. (Dvacátá a třicátá léta 20. století nejsou bohužel metodicky srovnatelná.)


Extrémní přísnost patrně přinese i extrémní výsledky, ať už v kladném či záporném smyslu. Lze si snadno představit snižování úrokových sazeb již v druhém pololetí 2023 a dokonce i další kolo kvantitativního uvolňování v roce 2024.


Je velmi pravděpodobné, že americká ekonomika projde v roce 2023 krátkou recesí; koneckonců, recese podnikových zisků již dávno začala. Podniky nyní sice vykazují vyšší než očekávané zisky (což přispívá k růstu akciových indexů), ale tato očekávání analytiků byla již před nějakým časem snížena (což působila poklesy během roku 2022). Recese bude však vyhlášena nejspíše až v roce 2024 a tou dobu bude již téměř u konce. Jak se stalo zvykem, americký NBER (National Bureau for Economic Research) vyhlašuje recese se zpožděním mnoha měsíců, často i více než jednoho roku.


Celkem vzato je dezinflace jednoznačně dobrá zpráva pro riziková aktiva, ať už je řeč o akciích nebo dluhopisech s delší dobou splatnosti.


Pavel Kohout



669 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comentarios


bottom of page