top of page
  • Obrázek autoraPavel Kohout

Inflace: u konce s růstem

Proveďme malý experiment v oblasti financí a psychologie. Bez jakéhokoli hledání zkuste odhadnout, jaká byla v české ekonomice inflace spotřebitelských cen za posledních šest měsíců (tedy od dubna do září 2023 včetně). A druhý odhad: česká inflace za poslední tři měsíce (červenec, srpen, září). Vše v přepočtu na rok. Jen tak pro kontext, inflace za posledních 12 měsíců konče zářím činila 6,86 procenta.


Růst inflace v kouzelné zahradě. Fotografie upravená AI. Autor Pavel Kohout


Máte to? Rozmysleli jste si odpovědi? Žádné taháky ani googlování? Dobrá. Přejděme k výsledkům.


Správné odpovědi zní: inflace za posledních šest měsíců dosáhla anualizované (na rok přepočtené) hodnoty 0,68 procenta. Ano, za poslední půlrok česká inflace již „podstřelovala“ oficiální inflační cíl v hodnotě 2 procent ročně. A pokud jde o poslední tři měsíce, inflace dosáhla dokonce záporné hodnoty ve výši -0,27 procenta, opět v ročním vyjádření.


Budu hádat: pokud nestudujete makroekonomické údaje pravidelně, asi vás tato čísla překvapila. Co se za nimi skrývá? A lze věřit, že inflace je již nadobro zkrocena?


Hlavním důvodem podivuhodně nízké inflace je pokles cen potravin. Od své kulminace v březnu poklesly ceny potravin a nealkoholických nápojů o 4 procenta. K nízké inflaci rovněž přispěly bydlení, voda, energie, paliva a bytové vybavení: převážně položky, které stály za vysokou inflací během roku 2022 a nyní se ukazuje, že šlo o výstřelek. Naopak nadprůměrný cenový růst zaznamenaly v poslední době alkoholické nápoje a tabák, stravování a ubytování, doprava a konečně vzdělání. Celková bilance však hovoří o poklesu tempa růstu cen spotřebního koše.

Zdroj: Český statistický úřad


Vývoj výše uvedených cenových subindexů, které rostly, nicméně poukazuje na možnost postupného poklesu inflace. Zejména cenový šok u energií způsobený během roku 2022 Putinovou invazí na Ukrajinu již odeznívá. Je tu sice závazek zemí OPEC ohledně snížení těžby ropy, jeho vliv však zdaleka není tak děsivý. Tragické události v Izraeli způsobené útokem z pásma Gazy sice způsobily skokový nárůst cen plynu, avšak ten je poměrně malý ve srovnání s rokem 2022. (Cena evropského zemního plynu je asi na 15 procentech maxima ze srpna 2022.)


Je tu však ještě další, mnohem silnější argument ve prospěch dalšího poklesu inflace než ceny komodit a „technický“ pohled na první a druhou derivaci růstu cenových subindexů. Tímto argumentem je vývoj peněžní zásoby.


Likvidní peněžní zásoba M1 má za sebou osmnáctiměsíční historii meziročních poklesů. Nejhlubší meziroční pokles byl zaznamenán v září 2022. Jelikož existuje značné zpoždění mezi vývojem peněžních agregátů a inflací (velmi zhruba půl roku až dva roky), je patrné, že právě v současnosti jsme svědky, jak restriktivní politika České národní banky skutečně funguje. Pro srovnání: začátkem roku 2021 rostl objem likvidní peněžní zásoby o více než 18 procent meziročně. Cenová inflace pak kulminovala zhruba o rok a půl později. Ano, růst či pokles peněžní zásoby je pro inflaci ještě důležitější než ceny surovin.


Pokusme se nyní poodhrnout závoj tajemství halící budoucnost: jak se může inflace vyvíjet během zbytku roku 2023 a během roku následujícího? Restriktivní politika České národní banky dosáhla nejpřísnějšího bodu závěrem roku 2022. Znamená to, že plná účinnost této politiky se projeví velmi zhruba během prvního pololetí roku 2024. Pokud nepropukne další „energetická válka“ srovnatelná s použitím Putinovy „plynové zbraně“, můžeme čekat postupné odeznívání inflace. Možná i docela rychlé.


Není dokonce ani vyloučeno, že inflace poklesne k hodnotám, které někteří ekonomové pokládají za nebezpečně nízké. Mimochodem, 7. listopadu uplyne deset let od spuštění tzv. měnových intervencí, masivního programu nákupu cizích měn za nově vytvořené koruny. V praxi šlo o devalvaci koruny s cílem zdražit dovozy a touto cestou zvýšit inflaci spotřebitelských cen. Proč, proboha? Většina tehdejší bankovní rady vyznávala teorii tzv. deflační spirály. Podle ní spotřebitelé odkládají nákupy, když vidí, že ceny klesají, neboť se domnívají, že poklesnou ještě hlouběji a oni nakoupí laciněji. To údajně vede k propadu agregátní poptávky a k hospodářské krizi.


Z dnešního hlediska nám taková politika přijde bizarní — a skutečně, byla bizarní i před deseti lety. Bankovní radní si tehdy měli přečíst nějaké skutečně zasvěcené pojednání o Velké depresi ze 30. let anebo se aspoň poradit s nějakým manažerem, který má na starosti slevové akce v Lidlu nebo v Kauflandu.


Během roku 2024 můžeme nicméně čekat zásadní pokles inflace a s ním přijde nepochybně i nová éra snižování úrokových sazeb. Stane se to v Česku, v eurozóně i v USA, neboť všude je situace podobná; čísla se liší, ale princip je stejný. Pokles sazeb oživí investice do cenných papírů i do reálné ekonomiky. To nezní vůbec špatně.


Samozřejmě s výhradou, že v Moskvě, v Teheránu či v pásmu Gazy mohou přijít na všelijaké ošklivé nápady.


Pavel Kohout

psáno pro Lidové noviny

214 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page