• Pavel Kohout

Krocení zlých cen

Inflace v Německu dosáhla v září 2022 hodnoty 10 procent v meziročním vyjádření. Je to nejvyšší hodnota, jaká byla v této zemi vůbec zaznamenána během její poválečné historie. Příčinou jsou především ceny energií, které oproti září 2021 vzrostly o 43,9 procenta. Ale Německo není samo. V Nizozemsku vzrostly ceny energií meziročně o 113,8 procent, přičemž celková meziroční inflace dosáhla hodnoty 17,1 procenta. Rovněž historický rekord. Pokud jde o českou inflaci, historické rekordy z počátku ekonomické transformace začátkem 90. let asi nepřekonáme, ale podle guvernéra Aleše Michla by inflace mohla dosáhnout až dvaceti procent.


Ilustrační fotografie Pavel Kohout


Na tomto místě bychom mohli vyjmenovat důvody, které k těmto hodnotám vedly: Putinova válka, sankce, německý „energetický obrat“, tj. odklon od jaderné energie a tepelných elektráren. Dále bychom mohli přidat zanedbanou údržbu francouzských atomových elektráren a suché léto, které nesvědčilo hydroelektrárnám. Evropský Green Deal zatím nenese vinu, neboť ve skutečnosti ještě ani nezačal. Mohli bychom o nich diskutovat dlouho, ale nic bychom tím nezměnili. Již se stalo. Nyní je důležité, co se teprve stane a co lze ovlivnit.


Věnujme však ještě pozornost nedávné dramatické události v Baltském moři: explozím, které vyřadily plynovod Nord Stream 1 a přerušily jedno ze dvou potrubí Nord Streamu 2. Veřejnost je rozpolcena ohledně hypotézy, zda jde o dílo Ruska či Západu.


Hypotéza, že jde o čin Západu (konkrétně USA), je povrchně uvěřitelná a mnoho lidí se s ní spokojí. Ve skutečnosti ale Západ poškozením plynovodu nic nezískal: plyn jím stejně neproudil, Rusko z něho nemělo žádný užitek, Německo nejevilo a nejeví žádný úmysl změnit svoji politiku v jakékoli dohledné době.


Pokud by však exploze provedlo Rusko, mělo by to smysl. Za prvé, může jít o mafiánský vzkaz: „Máte moc pěkný plynovod z Norska na evropský kontinent. Také máte mnoho komunikačních podmořských kabelů. Byla by velká škoda, kdyby se jim přihodilo něco podobného. A mimochodem, chápete, že naše ponorky umějí operovat v těsné blízkosti vašich výsostných vod, aniž by byly zpozorovány?“


Za druhé, může jít o cestu, jakou se Gazprom může zbavit povinnosti platit pokutu za nedodaný plyn. Smlouva přece obsahuje odstavec o vyšší moci, jak ostatně bývá zvykem i u mnohem méně důležitých smluv.


Za třetí, jakákoli nejistota zvyšuje ceny komodit. Zemní plyn na nizozemské komoditní burze krátce po výbuchu přechodně zdražil zhruba o 15 procent. Kdo má prospěch z drahého plynu? Není to ani EU, ani Ukrajina, ani USA. Naštěstí krátce poté pokračovaly ceny plynu v poklesu. Ke dni psaní tohoto článku (7. října) byla cena evropského zemního plynu na méně než 46 procentech maxima z konce srpna. Stále je několikanásobně nad svojí předválečnou úrovní, ale nejhorší panika již zřetelně opadá.


Tržní cena evropského zemního plynu


To by se samozřejmě mohlo změnit, pokud by skutečně vybouchl plynovod vedoucí na kontinent z Norska. V takovém případě by se hypotéza o ruském zavinění změnila v jistotu.


Pokles cen zemního plynu—bude-li pokračovat—zajisté přispěje k poklesu inflace, a to jak v Evropě tak v USA. Nezapomínejme, že i Spojené státy trpí nezanedbatelnou inflací (8,2 procenta meziročně, data za srpen 2022). Je tu ale důležitý rozdíl.


Federální rezervní systém nasadil tvrdou restriktivní politiku již letos na jaře. Peněžní agregát M2MSL (M2 bez započtení termínových vkladů) přestal v březnu růst a od té doby spíše mírně klesá. Cenová inflace má za peněžní inflací zpoždění minimálně několika měsíců. To znamená, že zhruba od léta se tempo americké cenové inflace výrazně zpomalilo. Index spotřebitelských cen se v červenci a v srpnu zlomil a přestal růst. Pokud spočítáme roční míru inflace podle posledních dvou dostupných měsíců, dostaneme hodnotu 0,59 procenta!


Pokud se nestane nic zlého (například exploze na plynovodech z Norska), ceny energetických komodit budou postupně klesat. Index spotřebitelských cen poroste velmi pomalým tempem. Meziroční cenová inflace bude postupně počítána z vyšších základů a bude logicky klesat. V lednu 2023 by mohla poklesnout pod 5 procent a někdy v červnu (nepřihodí-li se nějaký šok, což ale nelze vyloučit) by se dokonce mohla přiblížit k nule. Centrální bankéři budou panikařit z opačného důvodu: kvůli „nebezpečí“ deflace.


V Evropě tomu bude jinak. Evropská centrální banka se bojí měnové restrikce kvůli zadlužení rizikových států, zejména Itálie. Vyšší úrokové sazby by se velmi negativně promítly do rozpočtové stability této země. Evropský měnový agregát M1 i z tohoto důvodu nadále roste křepkým tempem kolem 11 procent za poslední dostupný měsíc v anualizovaném vyjádření. Naproti tomu český agregát M1 meziročně poklesl zhruba o 6 procent. Česká cenová inflace sice doposud rostla rychleji než v zemích eurozóny, avšak je šance, že bude dříve zkrocena.


Pavel Kohout

psáno pro Lidové noviny


271 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše