top of page
  • Obrázek autoraPavel Kohout

K možnosti reprízy dot.com boomu

Možná si na závěr 90. let a na pohnutý rok 2000 pamatujete, možná ne. Já ano, a to velmi živě. Byla to doba nadějí a velkého optimismu (tedy, přesně řečeno, až do 8. března roku 2000, kdy optimismus vyhasl a opět vzplál až někdy o dva až tři roky později.) Co je dnes podobné a co jiné ve srovnání s dot.com boomem?


Nejprve k podobnostem. Vnímám značnou míru blízkosti něčeho, co nelze jednoduše kvantifikovat a co bychom mohli nazvat „duchem doby“. V roce 1995 byl World Wide Web otevřen pro komerční použití. Vzápětí začaly vznikat internetové firmy a firmičky. V roce 1996 se internet (tedy prakticky www) stal světově diskutovaným tématem, podobně jako dnes umělá inteligence. V téže době jej začal brát vážně i velký byznys, včetně bank. O rok či dva později se z internetu stalo nosné téma diskusí o akciích – jiné obory než internet tehdy skoro nikoho nezajímaly.


Ilustrativní foto Pavel Kohout


V roce 1999 se již dalo hovořit o skutečné spekulativní bublině, jak jsme ji doposud znali jen z literatury popisující gründerská léta v Německu anebo bublinu kolem akcií South Sea Trading Company v Anglii. Seriózní manažeři opouštěli své slibně rozjeté kariéry výměnou za příslib podílu v nějakém startupu bez zisků a dokonce bez tržeb. Firmičky bez historie a bez zákazníků dosahovaly burzovního hodnocení v řádech miliard dolarů. Firma, která neměla v začátku názvu „e“ nebo „i“ byla považována za předpotopního dinosaura určeného k vyhynutí. Týkalo se to dokonce i takových společností jako Microsoft nebo Apple!


Pak přišel březen roku 2000. Akciový trh klopýtl… a padal, a padal, a padal. Jmění v řádech stovek miliard dolarů se rozplynulo, index NASDAQ ztratil desítky procent a trvalo dlouhých 14 let, než jeho hodnota překonala březen roku 2000.


Ukázalo se – jako ostatně již dříve v historii – že akciový trh nemá nekonečnou trpělivost a že jednoho dne začne kromě optimistických vizí budoucích peněžních toků vyžadovat i zisky na akcii teď hned, takřka na dřevo. Pokud je nedostane, vize jdou k šípku a ceny akcií rovněž.


Nyní k současnosti. Atmosféra na akciovém trhu až neuvěřitelně připomíná rok 1996. Umělá inteligence vstoupila do povědomí světové investorské veřejnosti v roce 2022; o rok později probíhá masové zakládání startupů a příliv peněz do akcií etablovaných firem, které mají technologický náskok. Jmenovitě je to například Microsoft, Nvidia nebo Alphabet.


Říká se, že nejnebezpečnější čtyři slova v investování zní „tentokrát to bude jinak“. Tím je míněno, že tentokrát nejde o bublinu (přičemž nakonec se ukáže, že opět, jako již dříve v historii, šlo o bublinu). Zdá se, že i nyní se postupně nafukuje bublina kolem umělé inteligence. Ale stále jsme ještě na začátku. Proč? ukážeme si to na vývoji nejbanálnějšího indikátoru hodnocení akciových indexů: poměru P/E. Tedy ceny akcie k zisku na akcii.


V roce 2000 (na vrcholu dot.com bubliny) měl poměr P/E pro index NASDAQ hodnotu 175 bodů. Později ještě více, když do hry vstoupilo 11. září 2001, hospodářská recese a některé další nepříznivé jevy. Po určitou dobu byla báze indexu převážně dokonce ztrátová, takže poměr P/E nebylo možno vypočítat.


Zdroj: CNN Business

V současnosti poměr P/E indexu NASDAQ má hodnotu kolem 30, podle jiné metodiky výpočtu dokonce jen 20 bodů. To je hodnota, kterou lze považovat za historicky normální.


Současnost tedy do značné míry připomíná rok 1996. Samozřejmě ještě nevíme, zda AI bude natolik velkou svět proměňující věcí jako internet (respektive web). Prozatím je její vývoj stále ještě v raném stádiu: AI je stále ještě spíše kuriozita než rutinně využívaný nástroj. Ale to platilo i pro web v roce 1996.


Pavel Kohout

498 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page